Ve dnech 16.–19. září 2026 se v Brdičkově přednáškovém sále Heyrovského ústavu AV ČR v Praze uskutečnilo druhé česko-japonské sympozium Czech–Japanese Symposium on Advanced Multiscale Materials, a to v rámci projektu AMULET. Setkání navázalo na první ročník z roku 2024 a vedle prezentace nejnovějších vědeckých výsledků se zaměřilo na hledání nových příležitostí pro dlouhodobou spolupráci českých a japonských výzkumných týmů. Významnou roli v jejím rozvoji dlouhodobě sehrává Jana Kalbáčová Vejpravová z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, která systematicky buduje a rozvíjí kontakty s předními japonskými vědeckými pracovišti a společně s Martinem Kalbáčem sympoziu předsedala. Česko-japonské vědecké vztahy přitom mají více než stoletou tradici, k jejímž počátkům patří také spolupráce Jaroslava Heyrovského a Masuzo Shikaty.

Hlavní přednáškový den nabídl program věnovaný především 2D a 2.5D materiálům, nanotechnologiím, energetice a kvantovým technologiím. Z japonských institucí přijala pozvání řada předních odborníků a odbornic. Patřili mezi ně například Hiroki Ago z Kyushu University, Yasumitsu Miyata z National Institute for Materials Science, Kazunari Matsuda z Kyoto University, Yukiko Yamada-Takamura z Japan Advanced Institute of Science and Technology, Toshiaki Kato z Tohoku University, Hidehiro Sakurai z The University of Osaka a Tomoki Machida z University of Tokyo. Společně s českými kolegy a kolegyněmi představili výzkum sahající od přípravy a řízení vlastností dvourozměrných materiálů přes nanoscrolly, van der Waalsovy heterostruktury a zinkové baterie až po nanodiamanty pro kvantové senzory.

Výrazným tématem sympozia bylo cílené navrhování materiálů na atomární a nanometrové úrovni a jejich využití v nových technologiích. Přednášky ukázaly možnosti 2D a 2.5D materiálů v elektronice, optoelektronice, fotonice, katalýze, senzorech i kvantových zařízeních. Diskutovalo se například o robotizované přípravě 2D materiálů pro kvantové technologie, řízení jejich struktury a symetrie, nových typech epitaxních materiálů, supravodivých grafenových strukturách nebo využití modifikovaného grafenu pro studium lipidových membrán pomocí superrezoluční optické mikroskopie. Program tak propojil základní materiálový výzkum s konkrétními cestami k budoucím aplikacím.

Stejně důležitou součástí programu jako odborné přednášky bylo hledání možností další česko-japonské spolupráce. Kulaté stoly se věnovaly financování společného výzkumu prostřednictvím programu Horizon Europe a bilaterálních projektů, mobilitám a společným experimentálním projektům v rámci AMULETu i možnostem společných studijních programů a výměn studentů, studentek a postdoktorandů a postdoktorandek.

Sympozium se uskutečnilo v rámci projektu AMULET – Advanced MUltiscaLe materials for key Enabling Technologies. Projekt je zaměřen na pokročilé inženýrství víceškálových materiálů – od subnanometrového designu až po jejich integraci do funkčních architektur pro využití mimo jiné v elektrotechnice, medicíně a environmentálních technologiích – včetně posuzování socioekonomických dopadů. Jde o oblast klíčových základních technologií (KET), které mají zásadní význam pro konkurenceschopnost Evropské unie. Mezioborový výzkum projektu staví na spolupráci špičkových týmů a rozsáhlých mezinárodních vazbách; právě setkání českých a japonských vědců a vědkyň je konkrétním příkladem toho, jak lze tyto mezinárodní synergie dále rozvíjet.